Jak WHO definuje zdraví - kompletní přehled

Když se podíváte na oficiální stránky Světové zdravotnické organizace (WHO mezinárodní organizace zodpovědná za globální veřejné zdraví), narazíte na stručnou, ale přitom překvapivě komplexní definici pojetí zdraví. Vypadá to, že zdraví není jen absence nemoci, ale něco mnohem širšího. Pojďme si to rozebrat, zjistit, co přesně WHO tím myslí, a podívat se, jak se tato definice používá v praxi i v debatách odborníků.

Klíčové body

• WHO definuje zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne jen absenci nemoci.
• Definice vznikla v roce 1948 a od té doby se rozvíjí - nejnovější revize zdůrazňují schopnost lidí se adaptovat a rozvíjet.
• Komponenty zdraví jsou fyzické, duševní a sociální - každá má vlastní ukazatele a kritéria.
• Definice slouží jako základ pro mezinárodní politiky, národní strategické plány a měření veřejného zdraví.
• Existuje kritika, že definice je příliš ideální a těžko měřitelná, a proto se objevují alternativní přístupy.

Co říká WHO?

Oficiální text z roku 1948 zní: „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a ne jen absence nemoci či slabosti.“ Tato věta se stala základním kamenem moderního pojetí zdraví a je citována v téměř každé veřejné politice týkající se zdraví.

V roce 2001 pak WHO zveřejnila revizi, která doplnila pojem „schopnost každého jedince rozvíjet svůj potenciál a čelit životním výzvám“. Tím se posunulo od čistě statického stavu k dynamickému procesu.

Komponenty zdraví podle WHO

Definice rozděluje zdraví na tři hlavní oblasti:

• Fyzické zdraví stav těla, funkční orgány, absence fyzických chorob - měří se například pomocí krevního tlaku, indexu tělesné hmotnosti (BMI) nebo kapacity plic.
• Duševní zdraví psychologická a emoční stabilita, schopnost zvládat stres a udržovat pozitivní vztahy - často hodnoceno dotazníky jako WHO-5 Well‑Being Index.
• Sociální zdraví kvalita mezilidských vztahů, přístup k sociálním službám a podpora v komunitě - zahrnuje míru izolace, dostupnost vzdělání a sociální bezpečnost.

Každá složka má vlastní ukazatele, ale všechny jsou propojené. Například chronické onemocnění (fyzické) může ovlivnit duševní pohodu i sociální interakce.

Historie definice a její vývoj

Po druhé světové válce, když se WHO zřídila jako specializovaná agentura OSN, bylo potřeba najít univerzální pojetí zdraví, které by sloužilo jako vodítko pro nové národní systémy. První verze definice (1948) byla inspirací pro zdravotnický systém organizaci péče o zdraví na národní i mezinárodní úrovni po celém světě.

V 80. a 90. letech se definice setkala s kritikou, že je příliš ideální a nepochopitelně náročná pro rozvinuté země. Proto v roce 2001 přišla revize, která zdůraznila „schopnost přizpůsobit se a rozvíjet potenciál“. Tato dynamická složka dnes slouží jako most mezi zdravím a dobře fungujícím sociálním prostředím.

Jak se definice používá v praxi?

Definice WHO není jen teoretickým konceptem - je implementována do řady mezinárodních nástrojů:

• Strategické plány - Vlády používají definici jako základ pro národní programy zdraví (např. Národní program zdraví ČR 2022‑2026).
• Statistické ukazatele - Světové zdravotnické statistiky (World Health Statistics) měří „Healthy Life Expectancy“ (LE) podle WHO.
• Politika prevence - Programy zaměřené na duševní zdraví ve školách vycházejí z WHO „Mental Health Action Plan 2013‑2020“.
• Hodnocení zdravotnických systémů - Zdravotnický systém je posuzován podle schopnosti zajistit fyzické, duševní i sociální zdraví obyvatel.

Kritika a alternativní pohledy

Na definici WHO se objevil řada výhr:

• Příliš široká - Kritici tvrdí, že „úplná pohoda“ je těžko měřitelná a může vést k nerealistickým cílem pro jednotlivce.
• Kulturní rozdíly - To, co je v jedné kultuře považováno za „sociální pohodu“, nemusí platit v jiné.
• Ekonomické faktory - V rozvojových zemích může být těžké dosáhnout všech třech komponent současně.

Alternativní modely, jako je “bio-psycho-sociální model” od George Engelse, rozšiřují WHO definici o ekonomické a environmentální faktory. Přesto si WHO drží původní definici jako univerzální referenci.

Praktické tipy: Jak měřit vlastní zdraví podle WHO?

Chcete-li si ověřit, jak se vám daří v rámci WHO‑definice, můžete použít jednoduché sebehodnocení:

1. Fyzické zdraví: Zaznamenejte si průměrnou denní aktivitu (minuty chůze, cvičení), BMI a výsledky pravidelných lékařských kontrol.
2. Duševní zdraví: Vyplňte WHO‑5 Well‑Being Index (5 otázek, skóre 0‑25). Hodnocení nad 13 naznačuje dobrý duševní stav.
3. Sociální zdraví: Odpovězte si na otázky - kolik lidí máte ve svém okolí, s kým se pravidelně setkáváte, jakou podporu získáváte v těžkých chvílích.

Výsledky můžete shrnout do jednoduchého grafu a sledovat trendy během roku. To vám pomůže identifikovat slabé oblasti a zaměřit se na konkrétní změny - třeba více cvičení, pravidelnou psychoterapii nebo zapojení do komunitních aktivit.

Tabulka: WHO definice vs. alternativní přístupy

Nejčastější otázky

Definice WHO je tedy víc než jen vědecký výrok - je to vodítko, které formuje politiku, výzkum i každodenní rozhodování jednotlivců. Ať už se na ní stavíte jakýmkoli způsobem, je dobré mít na paměti, že zdraví je komplexní rovnováha mezi tělem, myslí a společností.