Jak rict cloveku že umira?

První úvaha: kde začít?

Jednoho dne může přijít okamžik, kdy budete muset předat nepříjemnou zprávu. Nikdo z nás si nepřeje, aby musel říct jinému člověku, že umírá. Je to téma, se kterým se většina z nás raději vyhýbá. Ve skutečnosti, když se na mě taková úloha přihrnula, tak jsem byla úplně ztracená. Věděla jsem, že je něco takového mimo moji obvyklou komfortní zónu. Ale taky jsem si uvědomila, že situace je vážná a není na čase se vykrucovat. Musela jsem najít způsob, jak předat zprávu s laskavostí a soucitem.

Co to znamená?

Čelit realitě, že někdo, koho znáte a máte rádi, je smrtelně nemocný, je dost těžká věc sama o sobě. Ale když jste navíc ten, kdo má tu úlohu říct jim to, může to mít ohromující dopad na vaši psychiku. Je to jako se snažit ponořit do ledové vody a zachovat klidnou tvář. Nebo jako když můj králik Florek tlačí svůj malý nos do krabic s mými oblíbenými botami a dělá přitom ten nejnevinnější výraz na světě. Ví, že tam nemá co dělat, ale stejně to zkouší.

Příprava je klíčem

Jako kdyby nebylo dost těžké se připravit na to, co chystáte říct, musíte si taky uvědomit, že reakce druhé osoby může být nepředvídatelná. Někdo může začít hystericky plakat, někdo může být v šoku a nebýt schopný reagovat vůbec a někdo může dokonce začít vás obviňovat z toho, že jste "zabijáky". Je důležité být připraven na věci, které by vás mohly překvapit.

Otevřenost a upřímnost: důležitější než kdy jindy

Důležitý bod, který jsem si uvědomila, je, že jakkoli těžké je pravdu říci, je důležité být upřímný. Nikdo si nezaslouží, aby o svém osudu zjistil více méně náhodou. Bylo pro mě těžké přijít na to, jak být při tak citlivém tématu upřímná, aniž bych druhou stranu zbytečně rozzlobila nebo naopak uvrhla do hlubokých depresí. Zdá se, že je to trochu tenká hranice, na které se nesmíme chvět.

Dobrá rada: promluvte si s odborníkem

Máte-li možnost, poraďte se se zdravotnickým specialistou nebo psychologem. Dají vám cenné rady, jak přistupovat k citlivému tématu a jak připravit osobu na nepříjemnou zprávu. Každý z nás je jiný a každý se s takovými zprávami vypořádává jinak. Vždy je dobré mít představu o tom, jak na situaci nahlížet z profesionálního hlediska.

Personální zkušenost: příběh mé blízké přítelkyně

Nedávno jsem byla svědkem situace, kdy moje velmi blízká přítelkyně musela své matce sdělit, že ji lékaři nepřišli na nic jiného než na rakovinu v pokročilém stádiu. Neměla tušení, jak na to. Vzpomněla jsem si na to, co jsem se učila a snažila se ji provést tím nejtěžším rozhovorem jejího života. Její zkušenost je pro mě připomínkou toho, že téma smrti je věc, se kterou se musíme vypořádat všichni. Ať už je to onemocnění, stárnutí nebo nehoda, je to nevyhnutelná součást života.

Přijetí je posledním krokem

Na konci dne, až se prach usadí, je důležité si uvědomit, že nejste v těchto situacích sami. Je mnoho lidí, kteří prošli stejným nebo podobným procesem. Různé skupiny podpory mohou poskytnout cenné zdroje a radu. A především je důležité si uvědomit, že ačkoli je to může být velmi těžké, je v pořádku mít pocity smutku, zmatku a zlosti. Pravda může být krutá, ale přijetí je prvním krokem k tomu, abychom se s ní vyrovnali a našli mír.